Štěně Akita Inu

Akita Inu je boží pes, který je tak úžasný, že musí zaujmout snad každého, kdo má rád chytré a hlídací pejsky. Jestli je Akita Inu božský pejsek, což se shodneme, tak ještě roztomilejší jsou štěňata Akita Inu. Takové malé roztomilé chlupaté kuličky, který by každý láskou snědl. Když uvažujete o štěňátku, je dobré si uvědomit, že Akita Inu není obyčejný pejsek. Už od malička má velice silnou osobnost. Je zvědavé, hravé, a zároveň umí být nezávislé. Pamatuji si, jak štěně u kamarádky objevovalo každý kout bytu, ono skákalo, očichávalo a občas se i trochu schovalo, aby si všechno v klidu prohlédlo. Bylo to, přiznám se lepší než koukat na televizi.

Péče o štěňata Akita Inu je podle mě taky tedy trochu náročnější než u běžných psů, ale zároveň tak zábavná. Je potřeba s nimi hodně pracovat a to hlavně na socializaci, učit je určitým pravidlům, ale dělat to vždycky s trpělivostí a láskou. Po zlém to na ně tedy rozhodně nepůjde! Já jsem vždycky obdivovala, jak rychle se štěňata učí. Ostatně jako každé mládě. Každý úspěch třeba když si lehli na svoje místo nebo poslušně přišli na zavolání je radost je sledovat.

Jedna z věcí, která mě na štěňatech Akit Inu fascinuje, je jejich spojení s rodinou. Už od malička jsou velmi vnímavá a věrná. Když jsem se byla na štěňata právě koukat u kamarádky, tak se celou dobu držela u ni, protože věděla, kdo je jejich páníček a taky se u ní samozřejmě cítila bezpečně. Je to tak roztomilé, jak na ni koukali těma svýma kukadlama. V očích tolik důvěry. Velice podstatná věc a to už od štěněte je srst. Akita inu štěňata Kenichiai mají hustou srst, která je potřeba pravidelně česat. Já jsem si při prvních pokusech s kartáčem říkala, že to bude práce, ale nakonec je to i krásná chvilka na kontakt a hru se štěnětem. A když rostou a srst se mění, je fascinující sledovat, jak se z malého chlupatého klubíčka stává elegantní a hrdý pes. Pozor ale na kartáč, nekvalitní kartáč bude akitu tahat a štěně si od malinka ponese trauma z kartáčů.